Ambulance léčby ran Nemocnice Milosrdných bratří Brno se věnuje léčbě chronických ran jako jsou zejména proleženiny, syndrom diabetické nohy či bércové vředy. Léčba kombinuje metody fototerapie, vlhké hojení a maggot (larvální) terapii. Fototerapii využívá NMB podle dostupných informací při léčbě ran jako jediná v Brně, larvální terapii jako jedna ze dvou zařízení ve městě Brně. Ambulance chronických ran odborně zajišťuje chirurgická ambulance pod vedením Prim. MUDr.Všetíčka Josefa, Ph.D. „Je nutné sjednotit systém v postupech při ošetřování pacienta s chronickou ránou, systém vzdělávání zdravotnických nelékařských pracovníků, zlepšit mezioborovou komunikaci vymezením kompetencí při ošetřování pacienta s chronickou ránou,“ uvedla odborná sestra se specializací na chronické rány Martina Kunstová. „Jde však o dlouhodobý proces kontinuálního pochopení celé problematiky ošetřovatelské péče o pacienta s chronickou ránou.

Jedním z prvních kroků byla metoda vlhkého hojení. Systém moderních terapeutických obvazů vychází z toho, že zatím neexistuje univerzální kryt na defekt, vyjma vlastní kůže. Jednotlivé typy obvazů jsou indikovány k aplikaci na ránu, která se nachází v určité fázi. Ve fázi nekrózy, čištění povleklé rány, výplň nové tkáně, uzavření rány. Další kritérium pro volbu krytí je velikost sekrece a eventuální přítomnost infekce v ráně. „Sekrece se mění a může být různá v jedné fázi hojení defektu. A obdobně infekce může být kdykoli přítomná v kterékoli fázi,“ řekla Martina Kunstová. Některé z materiálů mohou infekci potlačit či zničit, jiné mohou zabránit vniknutí bakterie do rány. Moderní terapeutické krytí je dle svých vlastností rozděleno do několika základních skupin. „Zůstaneme-li jenom u lokálního ošetření rány daleko bychom nedošli. Důležitý je celkový stav pacienta, který se aktivně podílí na své léčbě. Pátráme po příčině a jiných faktorech, například výživě. Po laboratorním screeningu a odebrání nutriční anamnézy doporučuje nutriční terapeutka s lékařem vhodnou nutriční podporu,“ vysvětluje konzultantka pro chronickou ránu Martina Kunstová. „Tuto kontinuitu ošetřovatelské péče u pacienta s chronickou ránou se nám daří společně s kolektivem chirurgických sester zajišťovat v rámci chirurgického oddělení pod vedením vrchní sestry Jaroslavy Hynečkové,“ uvedla Kunstová.

Díky larvám odešla po svých

Zatím posledním úspěšným krokem je zavedení Maggot terapie – larvoterapie. Larvy tělo zbavují odumřelé tkáně, která jim naopak velmi „chutná“. První aplikaci vyzkoušeli v září na chirurgickém oddělení Nemocnice Milosrdných bratří. Aplikace dopadla velmi úspěšně pacientce se zachránila dolní končetina před amputací, dokonce opět chodí.

Larvy jsou alternativní metodou léčby chirurgické a enzymatické terapie u infikované a hlavně mrtvou tkáň obsahující rány, rány nekomunikující s tělními dutinami, bércových vředů žilního i smíšeného původu, defektů u syndromu diabetické nohy, proleženin, popálenin, lze je použít i k vyčištění ran před transplantací kůže. „K aplikaci jsou používány larvy pěstované tuzemskou firmou AKN s.r.o. Jde o laboratorně, sterilně pěstované larvy mouchy Lucilia sericata. Sterilita je zajišťována dezinfekcí muších vajíček, pěstováním larev na sterilním výživném mediu a transportu ve specielně k tomuto účelu vyrobeném plastovém kontejneru,“ popsala Kunstová.

Bez vzájemné spolupráce lékařů a nelékařských zdravotnických pracovníků na chirurgii by nové metody vznikaly velmi obtížně. „Naším cílem je zlepšování kvality života našich pacientů s chronickou ránou,“ uvedla vrchní sestra chirurgie Hynečková.

Mgr. Pavel Gejdoš, tiskový mluvčí